Konzulát Valašského kráľovstva
na Slovensku - Považská Bystrica

Čo je Valašské kráľovstvo a prečo jeho prvý konzulát na svete otvorili práve v Považskej Bystrici?

     Väčšine našincov, začujúc názov Valašské kráľovstvo, sa pred očami zjaví obraz Bolka Polívku - dnes už oficiálne korunovaného valašského kráľa Boleslava Prvého Dobrotivého Nafurt. Len málokto však vie, že myšlienka vzniku Valašského kráľovstva skrsla v hlave mladého Frenštátčana Tomáša Harabiša v ďalekom Novom Zélande. Tento mladík, hoci ešte nemá na chrbte ani tri krížiky, precestoval už kusisko sveta. Na vlastné oči videl Indiu, Polynéziu, Nový Zéland, Spojené štáty americké, Kanadu, ba túlal sa i po nehostinnom Yukone a prebrázdil kus Aljašky.
     Nápad vytvoriť Valašské kráľovstvo mu vnukol život medzi novozélandskými rybármi, zlatokopami a lovcami, ktorí mali svoj vlastný štát - samozrejme formou recesie, vlastnú menu, pasy a rôzne výhody z toho plynúce. Recesisticky naladenému Tomášovi nebolo viac treba. Keď sa po nejakom čase vrátil na rodné Valašsko, začal spolu s partiou priateľov budovať myšlienku Valašského kráľovstva v praxi.
     Najskôr nesmelé krôčky v roku 1997 prerástli po niekoľkých rokoch do projektu, ktorý zaujíma doslova celý svet. Valašské kráľovstvo - Wallachian Kingdom má nielen svoje hranice, kráľa Bolka Polívku, správcu pre zahraničie, no i pasy, menu (už druhú za tri roky), kozmonauta, observatórium, letectvo, po celej Českej republike niekoľko imigračných úradov a od 22. 9. 2000 i prvý oficiálny konzulát na svete - u nás v Považskej Bystrici. I keď všetko, čo sa Valašského kráľovstvá týka, je maximálna recesia, zainteresovaní vedia, že Tomáš Harabiš nemohol pre podporu a rozvoj cestovného ruchu na Valašsku urobiť nič lepšie.

     Ale nechajme hovoriť samotného otca myšlienky Valašského kráľovstva, Tomáša Harabiša:

“ Nevím, co mě to tehdy napadlo, ale začal jsem jednoho krásného jarního dne roku 1997 doma uklízet a hrabat se ve starých věcech, které jsem si kdysi přivezl ze svých cest po Asii a jižním Tichomoří. Najednou jsem držel v ruce starý pas Independent territory of the West Coast - Nezávislého teritoria Západního pobřeží z Nového Zélandu. Šlo samozřejmě o recesi, která je jedním z význačných rysů tamního obyvatelstva. Westcoasters , jak se obyvatelé západního pobřeží nazývají, jsou vskutku specifickou skupinou, tvořenou převážně ze zlatokopů, farmářů, lovců kožešin a lidí hledajících různé alternativní způsoby života. Do znaku si tehdy dali mrkající krávu, ptáka Moa s vyplazeným jazykem a nějaký erb ze staré dobré Anglie. S pasem jsem jezdil po pobřeží a v různých obchodech, ubytovnách a hospodách jsem na něj dostával slevy, i když tam třeba vůbec nebyly uvedeny. Nápad se prostě líbil a zalíbil se i mně.
     Pár dnů na to jsme seděli v restauraci Čertovy skály v Lidečku, hleděli na skály a vymýšleli, jak by měl Valašský pas vypadat a jak by měl fungovat a k čemu by měl sloužit. Pak následoval bláznivě hektický měsíc - objíždění hotelů, horských chat a hospod, kde se s námi mnohdy vůbec nehodlali obtěžovat, desítky jednání, probdělé noci u počítače, shánění peněz a Bolka Polívky, šibeniční termíny pro tiskárny. Já jsem měl navíc na začátku července 1997 odjíždět dlouhodobě do zahraničí. Na konci června byl Valašský pas na světě. Následovaly dny za volantem a distribuce. Byli jsme nuceni založit černou listinu, na kterou jsme zapisovali názvy zařízení a jejich charakteristiku, kde jsme narazili na lidi obzvlášť chabého rozumu a ubohého chování, které nemá s valašským duchem a pohostinností nic společného. Patří mezi ně například a taky třeba. Možná ji jednou zveřejníme. Záporná reklama taky reklama.
     Ještě bych rád podotknul, že jsme celou akci až do konce listopadu 1997 dělali ve dvou lidech -Pavel Kosík a já, s občasnou pomocí našich přátel a nadšenců, kterým se nápad zalíbil a chtěli nám prostě jenom tak pomoci. Takhle vznikly Valašské pasy - první krok k vytvoření Valašského království. Když jsem se pak v létě 1997 toulal kanadským Yukonem, narazil jsem na yukonský pas. Ten sloužil jako průvodce zlatou érou severozápadu a vedl mě trasou Zlaté horečky . Poznáváním této trasy jsem zároveň poznával všechno to, čím se Yukon může pochlubit a co ho charakterizuje. Byla to především bohatá historie opředená spoustou legend, přátelskost a pohostinnost obyvatelstva, zlato a jeho těžba a překrásná příroda s množstvím unikátních turistických zajímavostí.
     Tehdy vznikl nápad přenést tuto myšlenku domů a vytvořit Valašské království, které se bude vyznačovat ohromným smyslem pro srandu a recesi, bohatou kulturou a folklórem, pohostinností lidi, dobrou slivovicou, pivem a frgálama.“

     A že to bola šťastná myšlienka, posúďte sami. Za tri roky sa predalo viac ako 30 000 pasov Valašského kráľovstva, na ktoré vám poskytnú zľavy vo vari piatich stovkách reštauračných, ubytovacích i iných zariadeniach celého Valašska, vlajka Valašského kráľovstva je na končiaroch Himalájí, na Mont Blancu, v indických púšťach a na mnohých iných miestach sveta.
     I keď Tomáš Harabiš mal v pláne vytvoriť konzuláty Valašského kráľovstva v Edinburgu, Vancouveri, či v indickej púšti, prvý konzulát na svete sa otvoril práve u nás počas V. Považskobystrického jarmoku. Jeho základy vznikli na medzinárodnom veľtrhu cestovného ruchu EXPOTOUR v Žiline na jar v roku 2000 a Tomáša Harabiša oslovila ponuka primátora Mesta Považská Bystrica Ing. Ľuboša Lackoviča, ktorý navrhol, aby sa v Považskej Bystrici zriadil konzulát Valašského kráľovstva. Myšlienka, vyslovená vtedy viac - menej žartom sa však všetkým zapáčila a v dnes je už skutočnosťou.
     Pýtate sa, načo nám bude konzulát Valašského kráľovstva? Nuž kvôli recesii, zábave, poučeniu, no najmä kvôli podobnému rozvoju cestovného ruchu na strednom Považí, aký v posledných rokoch zažíva práve Valašsko. Koniec koncov, prečo nevytvoriť konzulát kráľovstva, ktoré, podobne ako obce na pravom brehu Váhu vznikli práve v dôsledku valašskej kolonizácie? Prečo nemať konzulát kráľovstva, ktoré sa tajne odtrhlo od Českej republiky a po roku sa k nej opäť tajne pripojilo, ktorého mena - JUROVALŚÁR je v pomere 1:1 k americkému doláru i k Euro, ktoré je členom Európskej únie, hoci tá o tom ešte ani nevie, ktoré každému, kto doň legálne emigruje udelí na rozdiel od Belgicka čestné občianstvo a navyše mu udelí práva nevídané?

Pre neveriacich stačí citovať z práv, uvedených v PASE VALASKÉHO KRÁLOVSTVJÁ:

Čestní občané Valaského královstvjá mají nasledujíci neodpíratelná práva:
* Když sa Ti neco nelúbi, řekni to na plnú hubu a hlúpemu príkazu sa vyhni.
* Pamatuj na svoju dobrú náladu a pohodu, nedaj sa z ní vyvést.
* Otrapom a žgryjom, co by Ťa nasírali, daj pěsťú mezi oči.
* Dřevo a uhlí si móžeš nechať složiť až pred chalupu.
* Když sa sbírajú troky a páli slivovica, móžeš odejít z práce, od roby aji od Ďecék, aji z vojny dezertovať.
* Móžeš si povykládať o čem chceš, s kým chceš, kde chceš a jak dlúho chceš.

     Chytila myšlienka Valašského kráľovstva aj vás? Neváhajte, i vy sa môžete stať jeho čestným občanom. Stačí, ak navštívite Turistickú informačnú kanceláriu v Považskej Bystrici (pod hotelom Manín), prípadne písomne požiadate konzula o udelenie občianstva Valašského kráľovstva na adrese:

     Dodajme len, že i na slovenskej strane je mnoho ľudí, ktorí sú naklonení myšlienke Valašského kráľovstva a už dnes sú na svete ústne dohody o poskytovaní zliav v niekoľkých podnikoch, obchodoch a kultúrnych či iných zariadeniach, kde po predložení pasu Valašského kráľovstva zaplatíte menej, ako ostatní. Ich presný zoznam aj s výškou poskytnutej zľavy nájdete na tejto internetovej stránke už onedlho.

Kde vlastne Valašské kráľovstvo leží?

Čo je Valašské kráľovstvo a prečo jeho prvý konzulát na svete otvorili práve v Považskej Bystrici?

Čo predchádzalo otvoreniu konzulátu Valašského kráľovstva v Považskej Bystrici?

Tlačová konferencia k otvoreniu konzulátu VK na Slovensku Považská Bystrica, 22. septembra 2000

Fotogaléria - otvorenie 1. Valašského konzulátu na svete